Otevřete web elektronického obchodu: co potřebujete vědět?

Online prodej prostřednictvím IT systémů nebo IT platforem běžně nazývaných marketplaces nebo e-commerce je nyní realitou s exponenciálním růstem.

Vždy jsme říkali, že je to budoucnost prodeje a obchodních vztahů jak z hlediska B2B (Business to Business, tedy obchodní vztahy mezi firmami), tak z hlediska B2C (Business to Consumer, tedy mezi prodávajícím a konečným spotřebitelem).

Zákonným povinnostem v této věci jsme vždy dbali, ale s ohledem na až křečovitý a nepříjemně chaotický vývoj trhu tržiště zákonodárce průběžně nastavuje regulační sázky, které tento druh činnosti regulují, často regulovat, ale někdy podle nás ne vždy lineárně a správně. Ale zákon je zákon a nepřipouští neznalost, a proto je třeba udělat ctnost a řídit se směrnicemi zákonodárce, ať už vnitrostátního nebo evropského, nebo v tomto konkrétním případě obojího.

Je pravda, že i když ne vždy existují finanční prostředky a pobídky k otevření stránky elektronického obchodu (není to úplně pravda, požádejte nás o radu, víme jak), italské společnosti, které zůstávají v Itálii, nadále investují i značné částky do otevření vlastního internetového obchodu. Bohužel a musíme to zdůraznit, často s velkými ekonomickými neúspěchy a neúspěchy v důsledku rozšířeného přesvědčení, že to, co je online, funguje a nevyžaduje financování z hlediska komunikace a marketingu. Často ale také proto, že vady běžného podnikatele, častěji řemeslníka, se nalévají do procesu digitalizace firmy a stejná dynamika má pak dopady na úspěch či neúspěch digitálního procesu, ale to je jiná věc.

Jisté však je, že e-commerce není hra, není to ani něco, co by se dalo zvládnout jednou rukou a nejméně ze všeho se dá jednat neuváženě, dnes už ne. Dnes existují pravidla, tato pravidla se musí respektovat a jsou složitá. 90 % e-shopů, které jsme analyzovali, je mimo normu a dříve nebo později, dokonce i nyní, zákonodárce začne volat online prodejce k objednávce a bude to bolestivé (už jsou).

Otevíráme internetový obchod. Co musíme udělat?

Vzhledem k tomu, že otevření internetového obchodu má stejnou dynamiku a potřeby jako fyzický obchod, z fiskálního hlediska, protože to je téma, kterým se zde chceme zabývat, jsou věci trochu jiné (ve skutečnosti ne tak moc). Existují dva postupy v závislosti na tom, zda chcete otevřít nový podnik věnovaný online prodeji nebo zda již máte DIČ a/nebo společnost a chcete otevřít obchodní pobočku věnovanou online prodeji vašich produktů a/nebo služeb.

Otevření společnosti od nuly

Tady jsou věci docela lineární a dobře známé těm, kteří již měli možnost otevřít si DIČ. Nebudu se proto zabývat všemi body, protože to je věcí kompetence účetního. Stačí říci, že důležité body jsou tyto:

Otevření DIČ
Ověřená zpráva o zahájení činnosti (Scia), s uvedením produktového sektoru prodeje a potvrzení o vlastnictví morálních a profesních náležitostí, které mají být uloženy na Jednotné kontaktní místo pro výrobní činnosti (Suap) daňové obce, které náleží;
Zápis do obchodního rejstříku;
Povinnosti sociálního zabezpečení (INPS) k závazkům pojistné povahy (hřebík).
Zápis do Albi atd ...
Požadavek naFinanční agentura připsání Atecofin kód 47.91.10, který identifikuje „Obchod do detailu s jakýmkoliv typem produktů uskutečněných silničním internetem“ a ve stejném formuláři uveďte referenčního poskytovatele internetových služeb (ISP), e-mailovou adresu, telefonní čísla a adresu URL věnovanou online prodeji, klasifikované jako proprio pokud se prodej uskuteční na webových stránkách vlastněných nebo klasifikovaných jako hostitel pokud se prodej uskuteční na tržištích, jako je Amazon nebo eBay.
V případě, že by elektronický obchod měl oslovovat i země za hranicí Evropské unie (a opak by nedával smysl) je nutné se zaregistrovat u Systém výměny informací o DPH (Vies). Upozorňujeme však, že žádost o registraci do databáze Vies může proběhnout současně s žádostí o přidělení DIČ s uvedením podrobností o hypotetickém obratu na intrakomunitárním trhu.

Poznámka pro mé kolegy a webové agentury: je odpovědností webové agentury ověřit, že všechny výše uvedené postupy byly řádně dokončeny. Prodávající musí webové agentuře zpřístupnit dokumentaci předloženou příslušným orgánům, jinak může být agentura společně odpovědná za podvod a/nebo správní sankce, které mohou být uloženy v případě neregulace postavení prodejce vůči finančním úřadům a příslušným orgánům. V zásadě nestačí pouhé prohlášení prodejce agentuře, ale prohlášení musí být podrobné a musí prokázat, že agentura udělala vše pro to, aby prodejce informovala o zákonných povinnostech. A o tom bychom museli otevřít samostatnou kapitolu!

Otevření obchodní pobočky

Zde je proces podstatně méně složitý, ale v každém případě jsou kroky následující:

Informujte Hospodářskou komoru o dalších zásilkových maloobchodních aktivitách a předložte Scia.
Požadavek naFinanční agentura připsání Atecofin kód 47.91.10, který identifikuje „Obchod do detailu s jakýmkoliv typem produktů uskutečněných silničním internetem“ a ve stejném formuláři uveďte referenčního poskytovatele internetových služeb (ISP), e-mailovou adresu, telefonní čísla a adresu URL věnovanou online prodeji, klasifikované jako proprio pokud se prodej uskuteční na webových stránkách vlastněných nebo klasifikovaných jako hostitel pokud se prodej uskuteční na tržištích, jako je Amazon nebo eBay.
V případě, že by elektronický obchod měl oslovovat i země za hranicí Evropské unie (a opak by nedával smysl) je nutné se zaregistrovat u Systém výměny informací o DPH (Vies). Upozorňujeme však, že žádost o registraci do databáze Vies může proběhnout současně s žádostí o přidělení DIČ s uvedením podrobností o hypotetickém obratu na intrakomunitárním trhu.

Dobře. Zatím je vše dobré. Ale pak? Na které normy bychom se měli odvolávat? Co je ještě potřeba zvážit? Co se stane poté, co bude web elektronického obchodu v počátečních blocích?

Krok k zapamatování! Mzdová evidence!

Je nutné vést evidenci ohledů, kde musí být označeny DENNÍ účtenky

Publikační povinnosti.

Údaje o společnosti musí být zveřejněny na stránkách elektronického obchodu, jako například:

Obchodní jméno
Fyzická adresa provozovny a případně sídlo a provozní sídlo, pokud se jedná o různé adresy
Číslo a datum zápisu do obchodního rejstříku
Částečná DPH
Emailová adresa
telefon
Pec
V případě akciových společností základní kapitál a jeho výše splacená
V případě akciových společností s jediným akcionářem nebo SRL Unipersonale jméno akcionáře a jeho DIČ
Odkaz na Zásady ochrany osobních údajů
Odkaz na Zásady používání souborů cookie
Odkaz na podmínky používání webu elektronického obchodu
Odkaz na podmínky prodeje
Informační banner o používání sledovacích systémů a cookies v souladu s novými předpisy o právu uživatele na vymazání jakýchkoli osobních údajů ze stránek, pokud a na požádání.

Na jaké standardy se musí web elektronického obchodu vztahovat?

A tady se věci komplikují. Existuje několik norem, na které se lze odvolávat, jak národních, tak evropských. Pravidla sahají od občanského zákoníku přes evropské a národní regulační systémy správy citlivých údajů (GDPR), přes daňová a správní pravidla až po kodexy chování profesních rejstříků, pokud online činnost vyžaduje registraci do konkrétních rejstříků a podobně. Je třeba zdůraznit, že neznalost těchto bodů je nejen nebezpečná, ale ohrožuje všechny účastníky online prodeje. Smysl pro zodpovědnost, srozumitelnost, korektnost a především analýza ve fázi plánování jsou základními body úspěchu e-commerce. Zákon nepřipouští neznalost a provinilci jsou dnes skutečně přísně trestáni.

Tím nechceme říct, že byste si neměli „naskakovat“ a že e-commerce je sama o sobě nebezpečná, naopak! Řekněme, že nejprve se informovat a aplikovat nasbírané znalosti je vždy zdravá a správná věc, a to jak z krátkodobého, střednědobého, tak i dlouhodobého hlediska.

Zde je celý regulační systém, který musíte znát, abyste byli ve všech ohledech v pořádku.

Legislativní výnos č. 70 ze dne 9. dubna 2003
Legislativní vyhláška chtěla při implementaci evropské směrnice 2000/31/ES zarámovat a zohlednit možnost zahájení činnosti elektronického obchodu bez výše uvedených nezbytných oprávnění, ovšem s ohledem na nutné odborné požadavky pro konkrétní činnosti, protože platí, že prodej na dálku nebo online může být profesionální nebo příležitostný. Příležitostným prodejem se rozumí obchodní činnost neprováděná pravidelně, ale příležitostně, která nevyžaduje vytvoření vyhrazené stránky elektronického obchodu a která nevyžaduje zveřejnění katalogu.
Legislativní vyhláška č. 21 ze dne 21. února 2014
Legislativní vyhláška č. 21 ze dne 21. února 2014 provedla při transpozici evropské směrnice 2011/83/EU důležité změny ve spotřebitelském zákoníku (legislativní vyhláška č. 206 ze dne 6. září 2005). Spotřebitelský zákoník je velmi složitým textem pro oblast e-commerce, a to i z důvodu neustálých úprav a doplňování, kterým v posledních letech podléhá. Aktualizovaná pravidla poskytují spotřebitelům větší ochranu, pokud jde o:
a) Právo na odstoupení od smlouvy a právo na odstoupení od smlouvy
Právo na odstoupení od smlouvy lze uplatnit v delší lhůtě, která se pohybuje od 10 do 14 dnů od převzetí zboží. Právo na rozmyšlenou na druhé straně dává spotřebiteli možnost vrátit zboží, i když je částečně znehodnocené, protože odpovídá pouze za snížení hodnoty zboží v úschově.
b) Práva spotřebitele
Prodávající je odpovědný za jakýkoli nesoulad existující v době dodání produktu a bude se muset postarat o bezplatné obnovení shody produktu opravou nebo výměnou; přiměřené snížení ceny; ukončení smlouvy, pokud oprava, výměna nebo slevy nejsou proveditelné.
c) Prodej po telefonu
Tržby inkasované po telefonu vyžadují potvrzení kupujícím v papírové podobě nebo e-mailem, nikoli pouze s prostým telefonickým souhlasem.
d) Transparentnost výdajů
Prodávající je povinen zachovat maximální transparentnost ohledně všech možných výdajů, které by spotřebiteli mohly vzniknout v případě vrácení produktů. Prodávající dále nemůže ukládat spotřebiteli vyšší náklady za platby kreditní nebo debetní kartou. Tento bod zdůrazňuje, jak má prodávající vůči spotřebiteli povinné informační povinnosti, a to také o dodání zboží a nákladech na dopravu.
Spotřebitelský zákoník dále upravuje veškeré nekalé, klamavé a agresivní obchodní praktiky.
Evropské nařízení o ochraně osobních údajů
Od 25. května 2018 se začne uplatňovat Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (Gdpr), tedy legislativa, která bude upravovat evropskou legislativu na ochranu soukromí a osobních údajů. Nové nařízení ovlivní všechny typy podniků, velké i malé, a neovlivní pouze e-commerce, i když toto odvětví usnadňuje globální prodej. GDPR ukládá společnosti povinnost chránit osobní údaje a zajistit, aby zákazníci v tomto ohledu uplatňovali svá práva. Uvědomte si, že to má hodnotu, ať už máte webové stránky nebo stránky elektronického obchodu.
Evropské nařízení č. 524/2013
Evropské nařízení č. 524 z roku 2013 zavedlo systém online řešení sporů, národní i mezinárodní, týkající se všech kupních smluv uzavřených mezi profesionálními prodejci a spotřebiteli. Elektronický obchod má povinnost maximálně zviditelnit tento postup s uvedením nařízení ve svých podmínkách prodeje.

Je jasné, že to má být pouze schematický útržek celého složitého regulačního systému, který je zahrnut, pokud se rozhodneme otevřít obchod online. Každý bod zde uvedený by měl být prozkoumán a měli by být zapojeni různí odborníci, daňoví poradci, účetní a právníci. Samotný kodex, který vykládá a upravuje spotřebitelské právo, je již jednoznačně složitou záležitostí, ale nelze a nesmí být ignorován, naopak.

Na závěr je potřeba upozornit na důležitý aspekt, letošní rok končí geoblokování v Evropské unii v souladu se schváleným evropským nařízením, které tuto praxi na území EU zakazuje. V zásadě je dnes možné nakupovat online na stránkách elektronického obchodu v jiných zemích EU při zachování ochrany, podmínek a záruk platných ve vlastní zemi, čímž je zajištěno místo, kde sídlí kupující a nikoli prodávající.

Otevřete web elektronického obchodu: co potřebujete vědět?